1. Soudní exekutor je fyzická osoba, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Profesi soudního exekutora lze obdobně jako např. profesi notáře nebo advokáta zařadit mezi tzv. svobodná povolání. Soudní exekutor má postavení veřejného činitele.
   
   Činnost soudního exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku, vědecké, publikační, pedagogické, tlumočnické, znalecké a umělecké činnosti.
   
   Soudní exekutoři jsou organizováni v samosprávné stavovské organizaci – Exekutorské komoře České republiky (www.ekcr.cz)
2. Soudní exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl při provádění exekuční činnosti a o skutečnostech, které se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení.
3. Soudní exekutor může zaměstnávat zaměstnance.
   
   Zaměstnanci soudního exekutora mohou být zejména:
   • exekutorský kandidát, který se zapisuje do seznamu exekutorských kandidátů vedeného Exekutorskou komorou ČR a kterého může exekutor pověřit k provedení všech úkonů exekuční i další činnosti;
   • exekutorský koncipient, který se zapisuje do seznamu exekutorských koncipientů vedeného Exekutorskou komorou ČR a kterého může exekutor pověřit k provedení většiny úkonů exekuční i další činnosti; nemůže jej zmocnit k vydání exekučního příkazu, k provedení dražby, k vydání rozhodnutí v exekuci prodejem nemovitosti či podniku a ke zřízení exekutorského zástavního práva;
   • vykonavatel, kterého může exekutor pověřit provedením úkonů, které podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel (§ 265 odst. 2,3 o.s.ř., § 46 a násl. vyhl.č. 37/1992 Sb.);
   • další zaměstnanci, které může exekutor pověřit vykonáním jednoduchých úkonů, které souvisí s exekuční nebo další činností.
4. Soudní exekutor odpovídá za škodu, tomu, komu ji způsobil v souvislosti s exekuční či další činností, a to i tehdy, byla-li škoda způsobena jeho zaměstnancem.
5. Nad činností soudních exekutorů vykonává státní dohled Ministerstvo spravedlnosti České republiky.
6. Soudní exekutor je oprávněn:
   
   
   1. poskytovat právní pomoc oprávněnému a povinnému po vydání exekučního titulu (např. sepsat návrh na nařízení exekuce),
   2. sepisovat exekutorské zápisy o osvědčení skutkového děje (např. splnění dluhu) a o stavu věci (např. nemovitosti, bytu, nebytového prostoru),
   3. přijímat peníze, listiny a movité věci do úschovy,
   4. provádět dražby movitých a nemovitých věcí na návrh vlastníka (tzv. dobrovolné dražby),
   5. provádět autorizovanou konverzi dokumentů
   6. doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnosti soudního vykonavatele na základě pověření soudu,
   7. zjišťovat a spravovat majetek podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízení zajištění na základě pověření soudu nebo státního zástupce.

Jaké jsou výhody exekuce prováděné soudním exekutorem podle exekučního řádu oproti soudnímu výkonu rozhodnutí?

Soudní exekutor je na státu nezávislá osoba, na kterou byl přenesen výkon části veřejné moci, a to moci soudní na úseku vykonávacího řízení. Soudní exekutor není zaměstnancem státu, ale vykonává svobodné povolání v čele exekutorského úřadu.

Na rozdíl od soudu má soudní exekutor více nástrojů k efektivnímu provedení exekuce. Zejména jde o:

• možnost kombinovat více způsobů exekuce a provádět je najednou
• při exekuci prodejem movitých věcí soudní exekutor sepsané movité věci zajistí a uschová, aby s nimi povinný nemohl nijak nakládat či snížit jejich hodnotu
• při exekuci přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu může soudní exekutor přikázat pohledávku najednou z více účtů a kontrolovat jejich stav
• možnost požadovat od třetích osob součinnost v rozsahu, který zajišťuje dostatek informací o majetku dlužníka
• možnost provádět exekuci 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, tedy bez ohledu na standardní pracovní dobu, soboty, neděle a svátky.

Soudní exekutor je hmotně zainteresován na úspěchu provedené exekuce, protože výše jeho odměny je závislá na výši vymoženého plnění, na rozdíl od soudního výkonu rozhodnutí, kdy soud na výsledku exekuce není nijak zainteresován.

Při exekuci podle exekučního řádu je rozhodovací a vykonávací činnost v exekučním řízení rozdělena mezi soud a exekutora s tím, že převážná většina této činnosti je svěřena do rukou exekutora. Exekuční řád stanoví konkrétní lhůty, ve kterých je soud povinen rozhodnout o nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením, čímž je zabráněno bezdůvodným průtahům exekuce, jako je tomu při soudním výkonu rozhodnutí, kdy soud není vázán žádnými lhůtami.

Exekuční řád tím, že dává soudním exekutorům dostatek nástrojů k efektivnímu provedení exekuce a hmotně je zainteresovává na výsledku exekuce, vytváří základní předpoklady pro rychlý a úspěšný výkon práva oprávněného.